Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cestou majáků

11. 10. 2008 21:23:17
Název je překladem z polského originálu "szlakiem latarň morskich", který je napsaný na mapě polského pobřeží v přístavním městě Kolobrzegu. Tuto mapu jsem tam našel vloni cestou na ostrov Bornholm. Právě v tom okamžiku, kdy jsem navštívil maják v Kolobrzegu a uviděl onu mapu, jsem dostal nápad, že by to byla pěkná trasa objet na kole všechny polské majáky. Potom už jen stačilo koupit mapu pobřeží Baltu, za dlouhých zimních večerů jí cestovat tam a zpět a těšit se na samotnou cestu.

Je půl páté ráno, když vyjíždím do tmy směr Polsko. Hvězdy nad hlavou dávají naději na hezké počasí. Hvězdy s postupujícím ránem blednou a tma ustupuje šeru. Nad východním obzorem se začíná červenat obloha vycházejícím sluncem. Před devátou hodinou přijíždím na nádraží, odkud mě za půl hodiny odveze vlak do Swinoujscie, města na břehu moře.

Podvečer ve Swinoujscie, konečně zase vidím lodě, cítím vůni mořské vody. První kilometry vedou k majáku, který je už ale zavřený, je pozdě. Projdu pásem borového lesa a jsem na pláži. Studený vítr žene od moře černé mraky a zvedá vlny, jejichž bílé hřebeny jasně září proti černé obloze.

V noci začalo pršet a ráno to vypadá, že je zataženo na sto let. Jsem u majáku, který byl včera zavřený. Po třech stech schodech stoupám nahoru. Se svými 68 metry je maják ve Swinoujscie nejvyšší na Baltu. Shora je vidět přístav, město na druhém břehu zátoky, písečné pobřeží i širé moře.

Jedu lesní pěšinou. Les po dešti voní a působí neobyčejně příjemně, takovým klidným a měkkým dojmem. Vzrostlé borovice jsou tvarované větry od moře, na zemi roste vřes a borůvčí. Posledních pár metrů vede do prudkého kopce a již stojím u majáku Kikut. Moře odtud vidět není, maják ční nad koruny stromů. Jako jeden z mála je kamenný a jako jeden z mála není přístupný.

Počasí se zlepšilo, na modré obloze plují bílé mraky, sluníčko příjemně hřeje. Maják Gaski je na pěkném odlehlém místě, přímo u moře. Jen pár stromů jej dělí od pláže, kde se vlny s hukotem rozpouští do bílé pěny. Dál pokračuji nezpevněnou cestou přímo podél moře. Úseky, kdy jedu kolem moře patří k těm nejhezčím. Krajina dál od pobřeží je stejná jako u nás, pole, louky, listnaté stromy podél cest.

Maják v městečku Darlowo je v podstatě cihlový dům s 22 metrů vysokou věží majáku. Stojí při vjezdu do přístavu přímo u moře. I přes svou malou výšku je z něj daleký rozhled na pobřeží. Zajímavostí je, že díky své poloze přímo na břehu bývá maják v zimě za bouří často zaléván vodou a celé severní stěna bývá pokryta ledem. Proto v průběhu existence majáku byla severní stěna několikrát zesilována dalšími vrstvami.

Jako dlouhá čára přede mnou zvolna stoupá cesta, na jejímž konci stojí maják Czolpino. Stojí asi kilometr od břehu, na písečné duně porostlé borovým lesem. Je to nejvyšší písečná duna na polském pobřeží, dosahuje výšky 55 metrů. Protože je porostlá lesem z obou stran, tak nemění tvar a nepřemisťuje se jako písečné duny, které nejsou zalesněné.

Poloostrov Hel. Sem jsem se těšil celou cestu, třicet kilometrů dlouhý a 100 až 300 metrů široký výběžek pevniny. Na jedné straně moře v zátoce, na druhé pruh borového lesa a za ním otevřené moře. Souvislou řadu kempů vystřídala malebná rybářská vesnička, která má tu správnou přímořskou atmosféru. Na konci poloostrova je městečko Hel s 41 metrů vysokým červeným majákem. Odtud je výhled obzvláště zajímavý, ze všech stran okolo mořská hladina, jen jedním směrem se táhne do dálky úzký pruh pevniny.

Jedu k poslednímu majáku, který je v městečku Krynica Morska. Nachází se podobně jako Hel na úzkém výběžku pevniny, ne však až na jeho konci, ale zhruba v polovině. O pár kilometrů dál je státní hranice s Ruskem, takže zbytek výběžku už je ruské území. Cesta do Krynice Morske mi připadá jako cesta na konec světa. Ubývá civilizace, vesničky jsou menší, po sezóně téměř liduprázdné. Vítr lehce fouká do tváří a sluníčko hřeje. Přes stébla trávy pozoruji hladinu zálivu a rybářské loďky na břehu. Všude klid a svěží vůně moře. Ještě pár kilometrů a budu na "konci světa" i na konci své cesty po majácích. Až do teď jsem se vzdaloval od domova, odtud se začnu vracet.

Loučím se s posledním majákem, nasedám na kolo a jedu směr domov...

Swinoujscie
Kikut
Niechorze
Niechorze
05Balt.jpg
06Balt.jpg
07Kolobrzeg.jpg
08Gaski.jpg
09Gaski.jpg
10Darlowo.jpg
11Jaroslawiec.jpg
12Ustka.jpg
13Czolpino.jpg
14Stilo.jpg
15Rozewie.jpg
16PoloostrovHel.jpg
17Jastarnia.jpg
18Hel.jpg
19KrynicaMorska.jpg

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Marek Dostál | sobota 11.10.2008 21:23 | karma článku: 17.71 | přečteno: 3312x


Další články blogera

Marek Dostál

Zajímavosti z baltských ostrovů: Bornholm na konci 2.světové války

Když jste na Bornholmu, ani by vás nenapadlo, že i tudy někdy v minulosti prošla válka. V letošním roce to bude 70 let od ukončení okupace Bornholmu.

20.1.2016 v 8:08 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 366 | Diskuse

Marek Dostál

Zajímavosti z baltských ostrovů: síla počasí

Ostrovy v Baltu jsou sice severněji, než naše země, ale jejich podnebí je díky moři mírnější, než u nás, přesto jednou za čas i na tyto ostrovy dorazí extrémní počasí.

18.1.2016 v 8:52 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 224 | Diskuse

Marek Dostál

Zajímavosti z baltských ostrovů: maják L?nge Jan.

Na jižním výběžku švédského ostrova Öland stojí maják, který se jmenuje Långe Jan, neboli Dlouhý Jan.

15.1.2016 v 7:40 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 154 | Diskuse

Marek Dostál

Zajímavosti z baltských ostrovů: vánoční loď z Bornholmu

Od roku 1990 vyplouvá v předvánočním období každoročně z ostrova Bornholm "Vánoční loď" aneb velký plovoucí vánoční trh.

14.1.2016 v 9:54 | Karma článku: 3.56 | Přečteno: 121 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ladislav Větvička

Černy hermelin a nabidka, kera se neodmita

"Ladik, jedu do třech ukrajinskych pivovaru, kde robi češti sladci, nechceš jet se mnou? Ukažou ti, jak se robi černy hermelin," volal kamoš. Jak vidite z popisu teto hruzostrašne sceny, su prostě nabidky, kere nemožete odmitnut.

24.4.2018 v 11:33 | Karma článku: 39.01 | Přečteno: 1716 | Diskuse

Tereza Létalová

Kaňon Colca v Peru - pěší túry, sledování kondorů a horké prameny

Kaňon Colca se pyšní statusem druhého největšího kaňonu na světe. Většina lidí se vydává na organizované výlety s hlavním cílem vidět kondora andského, ale v tomto kaňonu je spousta dalších krásných míst, které stojí za návštěvu.

23.4.2018 v 20:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Kateřina Velíšková

Jak to vypadá, když Izrael slaví sedmdesáté narozeniny

Nekonečné modrobílé davy v ulicích, přelety stíhaček nad městem a vlajky na každé lampě. Aneb jaké to je zažít Den nezávislosti v Jeruzalémě.

22.4.2018 v 19:46 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 467 | Diskuse

Klára Kutačová

Aviou Amerikou 2017 - Jak to začalo

Žádné bláznivé příběhy prý nezačínají slovy: "To bylo tenkrát, když jsem jedla zeleninový salát." Ani příběh mě a Avie nezačne salátem, ale bagetou s máslem a sýrem konzumovanou při seriálu o Trabantech...

22.4.2018 v 18:52 | Karma článku: 11.35 | Přečteno: 335 | Diskuse

Veronika Janů

Tajuplný Nippon - zahrada Kenrokuen

Ještě na žádné z mých dovolených se mi nepodařilo přibrat, vždycky to bylo spíš naopak, ale Japonsko?!

22.4.2018 v 10:22 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 222 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2431
Pracuji u počítače jako programátor. Ve volném čase rád jezdím na kole, poznávám nová místa.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.