Krajinou Ölandu
Na Öland vede od roku 1972 z města Kalmar šest kilometrů dlouhý most. Po mostě se bohužel nesmí na kole, takže jedu autobusem. Přes vodní hladinu je vidět proužek země. Po necelých deseti minutách vystupuji na první zastávce na ostrově. Obloha je ocelově šedá, ale neprší, jen je trochu chladno. Nakládám věci na kolo a jedu první metry na Ölandu.
Přijel jsem k prvnímu z mnoha větrných mlýnů, kterých je na Ölandu několik stovek. Jsou velmi rozmanité, některé jsou zděné, většina je dřevěných, některé chátrají, některé jsou zachovalé. Ne nadarmo se Ölandu říká "ostrov větrných mlýnů".
Jedu směrem na jih. Silnice nevede těsně kolem pobřeží, protože je zde moře mělké a jsou zde rozsáhlé pobřežní mokřiny, které tvoří hnízdiště mnoha druhů ptactva. Pokud si vzpomínáte na pohádku vyprávějící o putování Nilse Holgersona na hřbetě divoké husy, tak právě na Ölandu přistáli a odpočívali. Vnitrozemí jižní části ostrova potom tvoří step jménem Alvaret. Jižní část ostrova je využívána především zemědělsky, pasou se zde krávy a místní zemědělci jsou významnými producenty mléka.
Poslední čtyři kilometry na jižní konec ostrova vede úzká silnice. Nalevo i napravo je step porostlá nízkou trávou, keři a zakrslými stromy tvarovanými větrem a drsným počasím. Z obou stran je blízko moře, břeh je tvořen velkými i menšími oblými kameny. Na konci ostrova stojí maják Lange Jan, neboli Dlouhý Erik. Je z něj úžasný výhled do okolí.
Ostrov je osídlen již od doby kamenné. Svědky tohoto osídlení jsou zbytky prehistorických kamenných pevností, většinou kruhového tvaru. Jedna z nejznámějších je zrekonstruovaná pevnost Eketorp. Uvnitř pevnosti jsou kamenné stavby a příbytky, je to vlastně takový skanzen doby železné.
Skrz mlhu se začala objevovat modrá obloha a sluníčko. Krajina dostala nové barvy. Hnědočervené větrné mlýny se vyjímaly proti modré obloze, švédské vlajky na stožárech vlály ve větru a jejich jasná modrá a žlutá barva zářila.
Přijel na místo jménem Kapelludden, kde je zřícenina staré kaple s kamenným křížem. Na břehu jsou malé rybářské domečky a poblíž je ocelový maják. V trávě na břehu a v mokřinách je spousta ptáků.
Na severu ostrova se nachází les Trollskogen, neboli „les trolů“, divoký a mimo cesty zcela neprostupný les. Vede jím asi čtyři kilometry dlouhá úzkokolejná železnice. Je to pozůstatek železnice, která vedla po celém Ölandu, a sloužila pro převoz dřeva a zemědělských produktů. Na břehu moře leží vrak rybářské lodi Swiks, která zde ztroskotala v bouři v zimě roku 1926.
Na nejsevernější cípu ostrova se vyjímá bílý maják Lange Erik, neboli Dlouhý Erik. Stojí na malém ostrůvku, který je od pevniny oddělen jen úzkým pruhem moře, přes který vede most. Vedle je prázdný červený dřevěný domek. Ještě někdy před patnácti lety zde žila rodina, která se o maják starala, ale dnes je maják již plně automatizovaný, takže toto nádherné romantické místo zůstalo opuštěné.
Od majáku Lange Erik vede cesta podél západního pobřeží. Pobřeží je zde úplně jiné, než na zbytku ostrova. Kamenná pole, vápencové skály, step, stromy tvarované větrem a drsným počasím. Kamenná pole jsou tvořena ostrými kameny, mezi kterými rostou ojedinělé trsy trávy, občas keř nebo zakrslý strom. V jednom místě poblíž cesty jsou z kamenů postaveni "mužíci", také jednoho malého stavím na památku, že jsem zde byl. Vzpomínka je to ale pomíjivá, protože sníh a zimní bouře je do dalšího jara srovnají.
Kamenná pole vystřídaly vápencové skály. Někde leží rozlámané obrovské kusy skal, někde moře a počasí vytvarovalo ze skal útvary, které se jmenují raukary. Název je ze slova rauk, které znamená kouř, protože některé raukary připomínají svým tvarem stoupající kouř. Míjím staré vápencové lomy v nichž se dříve těžil ölandský vápenec, projel jsem i jedním fungujícím lomem. Na místě jménem Jordhamn stojí starý dřevěný větrný mlýn, který se často objevuje na fotkách a obrázcích z Ölandu. V jeho blízkosti jsou zbytky mlýna poháněného koňmi. Tyto mlýny sloužily k drcení vápence, který byl důležitou komoditou a vozil se z Ölandu po moři do měst na březích Baltského moře.
Na Ölandu je mnoho velmi starých pohřebišť. Jsou tvořeny skupinami osamělých kamenů v trávě. Mají svou atmosféru, když mezi nimi procházíte, fouká vlhký vítr a dálka se ztrácí v mlze. Jedním z nejznámnějších je pohřebiště, kde je z kamenů vyskládán 26 metrů dlouhý půdorys lodi, která se nazývá Noah's Ark, neboli Noemova archa. Pohřebiště vzniklo na konci doby bronzové asi před 3000 lety.
Pršelo celou noc, prší i dopoledne. Jak mě Öland přivítal, tak se se mnou loučí, deštěm, větrem a zimou. Ale tady na samém začátku "severu" se s tím tak nějak počítá a ölandské krajině to na kráse nijak neubralo.
Marek Dostál
Zajímavosti z baltských ostrovů: Bornholm na konci 2.světové války
Když jste na Bornholmu, ani by vás nenapadlo, že i tudy někdy v minulosti prošla válka. V letošním roce to bude 70 let od ukončení okupace Bornholmu.
Marek Dostál
Zajímavosti z baltských ostrovů: síla počasí
Ostrovy v Baltu jsou sice severněji, než naše země, ale jejich podnebí je díky moři mírnější, než u nás, přesto jednou za čas i na tyto ostrovy dorazí extrémní počasí.
Marek Dostál
Zajímavosti z baltských ostrovů: maják Lange Jan.
Na jižním výběžku švédského ostrova Öland stojí maják, který se jmenuje Lange Jan, neboli Dlouhý Jan.
Marek Dostál
Zajímavosti z baltských ostrovů: vánoční loď z Bornholmu
Od roku 1990 vyplouvá v předvánočním období každoročně z ostrova Bornholm "Vánoční loď" aneb velký plovoucí vánoční trh.
Marek Dostál
Pobřežím Gotlandu
Štíhlá bílá loď s nápisem Destination Gotland a obrovským bílým G na červeném komíně letí po hladině Baltu rychlostí přes padesát kilometrů v hodině.
Marek Dostál
Helpíkův pohár
2.6.2012 se konalo v Koutech nad Desnou celostátní kolo Helpíkova poháru, zdravotnicko-záchranářské soutěže pro žáky pátých tříd. Z 5000 dětí z celé republiky postoupilo ze školních a krajský kol do celostátního kola 35 dvojic. Soutěž byla zařazena do programu Rallye Rejvíz, prestižní soutěže zdravotníků a záchranářů pro dospělé, které se účastní posádky z celého světa. Podrobnosti o obou soutěžích jsou k dispozici na webových stránkách těchto soutěží (www.helpik.cz, www.rallye-rejviz.cz). V tomto blogu se podíváme na Helpíkův pohár spolu s jedním ze soutěžních týmů ze ZŠ Jeseník.(Foto: Marek Dostál. Popisky fotek se zobrazení po najetí kurzoru myši na obrázek)
Marek Dostál
Řeka Morava, od pramene k soutoku
Řeka Morava pramení na úbočí Králického Sněžníku. Je to největší moravská řeka, která protéká mnoha moravskými městy, například Olomoucí, Kroměříží, Otrokovicemi, Uherským Hradištěm. Poblíž Rohatce se stává řeka Morava hraniční řekou a tvoří hranici se Slovenskem. České území opouští u soutoku s Dyjí a až po soutok s Dunajem tvoří hranici mezi Slovenskem a Rakouskem. Pod Děvínem se po 354 kilometrech od pramene vlévá do Dunaje.
Marek Dostál
Fenoliga, dinosauří ostrov
Ostrov Fenoliga pravděpodobně budou znát jen ti, kteří někdy navštívili mys Kamenjak v Chorvatsku, nebo ti, kteří se zajímají o zkamenělé stopy a kostry dinosaurů.
Marek Dostál
Rujána, ostrov v Baltském moři
I když to mnoho lidí neví a při pohledu na mapu to není na první pohled úplně zřejmé, je Rujána ostrov. A dokonce je to největší ostrov Německa. Od pevniny je oddělen úzkým pruhem moře, který lze překonat lodním převozem, nebo po téměř čtyřkilometrovém mostě z města Stralsund.
Marek Dostál
Cestou majáků
Název je překladem z polského originálu "szlakiem latarň morskich", který je napsaný na mapě polského pobřeží v přístavním městě Kolobrzegu. Tuto mapu jsem tam našel vloni cestou na ostrov Bornholm. Právě v tom okamžiku, kdy jsem navštívil maják v Kolobrzegu a uviděl onu mapu, jsem dostal nápad, že by to byla pěkná trasa objet na kole všechny polské majáky. Potom už jen stačilo koupit mapu pobřeží Baltu, za dlouhých zimních večerů jí cestovat tam a zpět a těšit se na samotnou cestu.
Marek Dostál
Bornholmské okamžiky
Když jsem se rozhodl, že se podívám na Bornholm, začal jsem o něm shánět podrobné informace. Postupně jsem na internetu "procestoval" celý Bornholm, až by se mohlo zdát, že už mě tam nemůže nic překvapit nebo ohromit. Naštěstí tomu tak nebylo a o zážitky nebyla nouze.
Marek Dostál
Bornholm, ostrov "za humny"
Bornholm je ostrov. Leží v Baltském moři severně od Polska, jižně od Švédska a patří Dánsku. Je charakteristický rozmanitostí přírody, říká se o něm, že představuje Skandinávii v malém. Část pobřeží je tvořena písečnými plážemi a dunami, část je kamenitá, část jsou vysoké skalní útesy. Ve vnitrozemí jsou pole s obilím, lesy, mokřiny, kopce porostlé vřesem, růžovými keři, borovicemi.
Marek Dostál
Magická místa v Jeseníkách II
Dalším místem, o kterém stojí za to se zmínit je vrchol jménem Vozka.
Marek Dostál
Magická místa v Jeseníkách
V přírodě je nespočetně krásných a zajímavých míst. Ovšem některá z nich jsou něčím neobyčejná, jsou víc než jen krásným koutem. Mají svou atmosféru a vyvolávají v nás pocity. Pocity, kdy se cítíme být maličkou součástí přírody, pocity, kdy cítíme sílu, která z nich sálá. Jedním slovem by se taková místa dala nazvat magická.
Marek Dostál
Západní Elbou na kole
V květnu jsem strávil pár dní na ostrově Elba, což je italský ostrov, leží asi 10 km od pobřeží. Je to hornatý ostrov, který má délku asi 30 km a nejvyšší hora Monte Cappane má 1018 m.n.m. Na internetu je k nalezení nespočetně fotek z Elby, popisy jednotlivých pláží a plážiček, měst i vesnic, takže psát na toto téma by bylo zbytečné. Chci se spíše podělit o pár postřehů z jednoho zajímavého výletu.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3117x