Ostrov Fenoliga pravděpodobně budou znát jen ti, kteří někdy navštívili mys Kamenjak v Chorvatsku, nebo ti, kteří se zajímají o zkamenělé stopy a kostry dinosaurů.
Od rána fouká vítr zvaný bóra a na moři se vytvořily vlny. Malý člun s přívěsným motorem na nich poskakuje tak trochu jako skořápka od ořechu. Při jízdě proti vlnám se vždy vysoko zvedne příď, aby vzápětí dopadla z výšky za vlnu. Ozve se dutá rána a člun zasténá. Sprška vody zkropí všechno a všechny ve člunu. A na další vlně znovu. Motor pravidelně vrčí a statečně pohání člun vstříc další a dalším vlnám.
Blížíme se ke skalnatému ostrůvku. Není velký, nějakých třista metrů v průměru. Není ani daleko od pevniny, tak do čtyřset metrů, ale mezi pevninou a ostrovem jsou proudy, díky kterým se nedoporučuje na ostrov plavat. Proto na ostrov jedeme na člunu. Stočili jsme se směrem po vlnách a hledáme místo pro klidné přistání. Z této strany je břeh ostrůvku částečně chráněný před vlnami, takže můžeme přijet až ke skalnatému břehu. Vypínám motor a vyskakuji na šikmou kamennou plochu. Lanem člun přitahuji a malou kotvu zakliňuji do pukliny ve skále.
Stojíme na ostrůvku Fenoliga. Na první pohled je stejný jako mnoho jiných v okolí. Břeh je skalnatý nebo kamenitý, ostrůvek je plochý, porostlý trávou a bodláky. Na kamenech posedávají racci. Ostrůvek Fenoliga se ale od ostatních přece jen liší. Jsou na něm totiž dinosauří stopy. Mysleli jsme si, že to budou jen nějaké nezřetelné otisky, ale po vystoupení na břeh jsme byli opravdu překvapeni. Z moře na ostrov vedou zcela zřetelné stopy, jak tudy před miliony let kráčeli dinosauři. Stopy jsou opravdu obrovské, aŽ kolem půl metru v průměru. Celkem je na ostrově 146 dinosauřích stop, jejich stáří je cca 90-110 milionů let. Jsou uspořádány v šesti drahách. Ve čtyřech drahách jsou stopy větší, patřící sauropodům, což byl druh obrovských býložravých dinosaurů a ve dvou drahách jsou menší stopy, které patřily tridactylům.
Ostrovy mají pro nás suchozemce zvláštní kouzlo. Velké, na kterých žijí lidé i ty malé, kde roste jen tráva mezi skalami a kamením. A pokud na nich ještě můžeme nakouknout do pravěku, tak je atmosféra až nadčasová. Ale čas bohužel běží i zde, takže po nějaké době ostrov opouštíme. Vyndávám kotvu z pukliny a tlačím člun od břehu do větší hloubky, naskakuji do něj a startuji motor, než nás vlny vrátí zpět ke břehu. Ještě objet ostrov dokola a můžeme jej nechat za zády.
